top of page

Bloudivý nerv neboli nervus vagus. Proč je tak důležitý a k čemu slouží?

Představte si, že je nedělní odpoledne. Právě jste snědli lahodné tříchodové menu a teď sedíte na pohovce, abyste si odpočinuli a relaxovali. Cítíte se zcela v klidu. A to natolik, že začínáte podřimovat. I když si můžete myslet, že je tělo stejně uvolněné jako vy, ve skutečnosti jedna z oblastí nervového systému tvrdě pracuje. Parasympatický nervový systém je zaneprázdněn zpomalováním srdečního tepu, regulaci dýchání a vydáváním příkazů orgánům trávicího systému. Období „odpočinku a trávení“ je v plném proudu. A jeden nerv pracuje zvlášť pilně. Tím je bloudivý nerv.

Co je bloudivý nerv a jaká je jeho úloha?

Bloudivý nerv latinsky nervus vagus se označuje desátý nerv, který spojuje informace mezi mozkem a vnitřními orgány. Řídí tělesné funkce v době odpočinku a relaxace. Tato důležitá nervová dálnice pochází z mozkového kmene a odtud se větví do uší, krku, plic, srdce a následně se vrací průdušnicí do hrtanu. Bloudivý nerv si můžete představit jako strom, jehož větvě jsou ve spojení s téměř každým orgánem v těle. Bloudivý nerv zachycuje informace o fungování orgánů a také posílá informace z mozkového kmene zpět do těla, čímž pomáhá kontrolovat trávení, srdeční frekvenci, hlas, náladu a imunitní systém.

Proč je bloudivý nerv tak důležitý?

  • Pomáhá imunitnímu systému a reakci na onemocnění. 

  • Je hlavním spojením mezi mozkem a vnitřními orgány, včetně střev.

  • Má vliv na naše duševní rozpoložení, schopnost soucitu i empatie.

Bloudivý nerv je nezbytnou součástí autonomního nervového systému. Zejména parasympatické

části nervového systému, která přivádí tělo do stavu klidu. Je také zodpovědný za ovládání polykacích svalů a napínání hlasivek. Důležitým úkolem bloudivého nervu je vysílat signály do různých orgánů v těle. Jeho hlavní funkcí je poté informovat centrální nervový systém o stavu všech těchto orgánů. A zároveň je to v podstatě takový „vypínač“ pro onemocnění související se zanícením organismu, dále při onemocněních jako je epilepsie, revmatoidní artritida a syndrom propustného střeva.

Dále pomáhá podporovat náš střevní mikrobiom, kde je produkováno více než 90 % serotoninu - hormonu stabilizujícího naši náladu. Bohužel svět, ve kterém jsme doslova pohlceni technologiemi, vyvádí náš individuální a kolektivní nervový systém z rovnováhy. Z tohoto důvodu se stal ve vědecké komunitě jedním z nejzajímavějších témat ke zkoumání.

Většina z nás možná považuje náš trávicí systém za jednoduchou trubici, kterou prochází naše jídlo a tekutiny, i když ve skutečnosti má střevní trakt svůj vlastní vysoce komplexní nervový systém. Možná to zní neuvěřitelně, ale mozek se střevy komunikuje. Tento komunikační kanál se nazývá Gut-brain axis (GBA). Je tím označováno obousměrné spojení a komunikace mezi střevem a mozkem. To, co se děje ve střevech, může přímo ovlivnit funkci mozku. A ano! To vše má na starost bloudivý nerv.

Bloudivý nerv také hraje významnou roli v péči o duševní zdraví, což nám umožňuje účinně reagovat na emocionální a fyziologické příznaky deprese a úzkosti. Bloudivý nerv je hlavní nerv parasympatického nervového systému. Na rozdíl od sympatického nervového systému, který je spojen s reakcí těla „boj nebo útěk“, parasympatická větev nám pomáhá odpočívat, trávit a uklidňovat se. Kdykoli náš mozek díky sympatickému nervovému systému zaznamená hrozbu, spustí reakci "fight or flight" (boje nebo útěku). Parasympatický nervový systém dělá opak – uklidňuje nás a aktivuje se ve chvíli, kdy nebezpečí pomine.

Dnes se nejspíš na ulici nepotkáte se šavlozubým tygrem. Své predátory jsme si však schopni tvořit v hlavě sami. Možná to zní neuvěřitelně, ale svou vizualizací dokážeme přesvědčit tělo, že jsme v reálném ohrožení života. Může to být zkoušející ve škole, prezentace v práci. Zkrátka vše, co negativně ovlivňuje náš nervový systém a způsobí vyplavování kortizolu. Díky kortizolu se zrychlí tep, svaly jsou v napětí a je spuštěn obranný mechanismus těla. Tělo nahromadí dostatek energie a vyostří se naše smysly pro případ ohrožení. V tuto chvíli se aktivuje sympatický nervový systém. A to i přes to, že před námi přece predátor nestojí! A to je ta potíž. Tělo zkrátka není schopné rozlišovat mezi fyzickou a psychickou zátěží. Reaguje tedy stejným způsobem, když se medvěd objeví u vás doma, jako když si uvědomíte, že druhý den vás čeká důležitá prezentace v práci. Tělo se v obou případech připravuje na přežití. Tento neustálý stres způsobuje chronické obtíže a tělo na stres reaguje jako na druh infekce, kterou se snaží překonat. Možným vodítkem, jak z toho ven může být stimulace bloudivého nervu.

Stimulace nervus vagus

bottom of page